Sádrokarton: vrut do profilu nebo do desky? > 미얀마한인회

Pozor na parozábranu. Vzduchová mezera patří vždy na vnitřní stranu parozábrany, tedy mezi ni a sádrokarton. Parozábrana se upevňuje přímo na izolaci nebo na nosnou konstrukci a musí být vzduchotěsná. Pokud ji dáte až za sádrokarton, vlhkost z místnosti pronikne do mezery a tam kondenzuje. To je jeden z nejčastějších konstrukčních omylů, který se projeví až po zimě černými skvrnami na spojích a u krokví.

Tmelit spáry začněte až po úplném završení obou stran. Nejdříve vložte do spár výztužnou pásku, pak naneste první vrstvu tmelu. Po zaschnutí přebruste a naneste druhou vrstvu. If you cherished this write-up and you would like to acquire much more data with regards to osvětlení V obýváku kindly visit the website. Rohy opatřete rohovými lištami, které zajistí ostré hrany. Než začnete malovat, zkontrolujte, zda jsou všechny hlavičky šroubů zatmelené a povrch rovný. Pokud se vám zdá stěna vlnitá, je to známka toho, že jste vynechali některý z kroků – pravděpodobně jste šrouby nedostatečně zapustili nebo použili málo tmelu.

Větrací otvory nesmí chybět. U podkroví se mezera napojuje na hřebenové a okapové větrací pásy nebo na větrací mřížky ve štítu. Bez nich vzduch v mezeře stojí a kondenzace se neodvede. Zkontrolujte, že otvory nejsou ucpané izolací, prachem nebo hmyzími sítěmi s příliš jemným okem. Ideální je průřez větracího otvoru alespoň 1/300 plochy střechy, ale pokud stavíte svépomocí, držte se spíše větších dimenzí.

Po zatmelení a zbroušení napenetrujte celé opravované místo a naneste finální barvu, která odpovídá okolí. Pokud je prasklina delší než půl metru, má smysl zkontrolovat, zda není uvolněný i samotný spoj desek. Někdy pomůže přidat několik šroubů do nosné konstrukce, ale pouze pokud je víte bezpečně umístit. Povrchová oprava bez zajištění podkladu totiž nikdy nevydrží.

Na suchý povrch aplikujte přípravek proti plísním, který je běžně dostupný úložné prostory v malém bytě drogerii. Naneste ho štětcem nebo postřikem a nechte působit podle návodu. Poté povrch opláchněte čistou vodou a znovu nechte vyschnout. Teprve poté můžete přistoupit k nové povrchové úpravě. Použijte speciální protiplísňové nátěry, které obsahují biocidní přísady. Nezapomeňte, že běžná vodou ředitelná barva na plísně nezabírá, a pokud ji použijete, problém se brzy vrátí.

Samotné opláštění začněte od rohu. Desky šroubujte vždy k nosným profilům, a to po obvodu i uprostřed. Šrouby zapusťte těsně pod povrch papíru, ale ne tak hluboko, aby došlo k protržení. Spáry mezi deskami musí být minimální – ideálně dva až tři milimetry. Po završení první strany vyplňte dutinu minerální vlnou. Ta zajistí tepelnou i zvukovou izolaci. Vatu stříhejte na šířku větší, než je vzdálenost mezi profily, aby držela bez lepení.

Nejčastější chybou je, že lidé plíseň pouze přetřou bělidlem a doufají, že tím problém zmizí. Bělidlo sice povrchově zabere, ale nepronikne do hloubky materiálu, takže se plíseň obvykle vrátí do několika týdnů. Další častou chybou je ignorování problémů s odvodněním kolem domu. Pokud je mont v přízemí, může být příčinou špatně provedená drenáž nebo svedení dešťové vody k základům. V takovém případě je nutné nejprve upravit terén a odtokové systémy, jinak veškerá vaše snaha přijde vniveč.

Penetrace sádrokartonu není jen povinným krokem před malováním. Je to pojistka, která rozhoduje o tom, zda barva na stěně zůstane roky, nebo začne po pár měsících práškovat a odlupovat se. Než ale vezmete váleček do ruky, musíte vědět, že ne každá penetrace je vhodná pro každý povrch. Sádrokartonová deska má totiž savý papírový povrch, který reaguje na vodu úplně jinak než třeba omítka. Pokud použijete obyčejnou penetraci na zeď, může se stát, že se na povrchu vytvoří lesklý film, na kterém barva nebude držet. Proto se vždy vyplatí koupit přípravek určený přímo na sádrokarton, případně univerzální hloubkovou penetraci, která je k tomuto materiálu vstřícná.

Pokud se chystáte lepit na sádrokarton tapety nebo obklady, penetrace je nutná vždy. Naopak pokud budete jen přetírat starý nátěr, který je v dobrém stavu, můžete penetraci vynechat. Rozhodujte podle stavu povrchu – čím savější a prašnější, tím více penetrace potřebuje. Po zaschnutí penetrace už můžete bez obav malovat. Barva se bude krásně roztírat, nebude dělat fleky a výsledek bude vypadat profesionálně. Vyhnete se tím zbytečným opravám a předělávkám, které by vás stály víc času i peněz. Takže si dejte záležet a penetraci nepodceňte – je to investice, která se vrátí.

Než začnete penetrovat, musí být povrch suchý a hlavně zbavený prachu. Sádrokarton se při broušení spár a přechodů doslova zapráší a tento jemný prach by penetrace zalepila pod sebe. Výsledek by byl katastrofální – barva by začala po čase praskat. Proto nejprve celou desku otřete suchým hadříkem, případně vysajte vysavačem s měkkým kartáčem. Pokud je na povrchu mastná skvrna, musíte ji před penetrací odmastit, jinak se tam penetrace nechytí a později se bude loupat celá vrstva. Pamatujte také na to, že sádrokarton nesmí být vlhký – maximální vlhkost materiálu by se měla pohybovat kolem jednoho procenta.