Co vám Pasáž Světozor prozradí o první republice? > 미얀마한인회

Když se řekne kubismus, většině se vybaví obrazy Picassa nebo Braquea. Málokdo ale ví, že Praha je jediným městem na světě, kde kubismus přežil jako svébytný architektonický styl. Dům U Černé Matky Boží, postavený podle návrhu Josefa Gočára v letech 1911–1912, je jeho nejčistším příkladem. Pokud ho chcete skutečně pochopit, neprohlížejte si jen fasádu – důležité jsou detaily, které na první pohled splývají s okolím.

Než vyrazíte, zapamatujte si jeden praktický tip: dům si prohlédněte zvenčí nejdřív z protějšího chodníku, a teprve potom se přibližte. Fasáda totiž působí úplně jinak z dálky a zblízka. Z dálky vidíte, jak se průčelí láme do krystalických ploch, které odrážejí světlo. Zblízka si všimnete detailů – zábradlí, dveří, dokonce i klik, které jsou navrženy v kubistickém duchu. Většina lidí udělá přesně opak: přijde, vyfotí si dům z bezprostřední blízkosti a odejde. Tím ale přichází o to nejdůležitější – o vnímání plasticity fasády, která se mění s každým krokem.

Uvnitř pasáže vás zarazí neobvyklé řešení světlíků. Jsou umístěné šikmo nad hlavním průchodem, což není náhoda: architekt Josef Sakař tím chtěl do vnitřního prostoru přivést co nejvíce denního světla. Pokud si sem přijdete v poledne, uvidíte na podlaze ostré sluneční pruhy, které se v průběhu dne posouvají – přesně tak jako za první republiky. Dnes už tu ale místo původních prvorepublikových obchodů najdete řetězce, takže si raději předem zjistěte, které provozovny sídlí v původních prostorech – poznáte je podle zachovaných výkladců a kovových dveří s původním kováním.

Začněte prohlídku zvenčí. Všimněte si, jak se fasáda odbourává od klasických říms a ornamentů. Místo nich jsou zde krystalické tvary, které připomínají diamant. Nejde o náhodu – Gočár navrhl každý prvek tak, aby působil dojmem, že budova je vytesaná z jednoho kusu kamene. Typickou chybou návštěvníků je, že se soustředí pouze na hlavní průčelí. Obejděte dům a podívejte se na boční stěny – tam najdete méně okázalé, ale o to důležitější kubistické prvky, jako jsou nárožní pilíře a zapuštěná okna.

Návštěva historických interiérů není vždy možná. Ať už narazíte na zavřený zámek, probíhající rady pro rekonstrukci, nebo prostě jen chcete ušetřit čas, i vnější vzhled památky vám prozradí překvapivě mnoho. Klíčem je naučit se číst architektonické detaily, které jsou na fasádě, střeše či v okolí budovy. Stačí vědět, na co se zaměřit, a získáte představu o stáří, slohu i původní funkci stavby.

Pokud vás zajímá architektura, zaměřte se na secesní a kubistické domy, které jsou rozeseté po celé čtvrti. For more in regards to tento článek look at the web-page. Nejvíc jich najdete v okolí ulic Anny Letenské, Chodská nebo Slezská. Typickým prvkem jsou ornamentální štuky, věžičky a původní litinové zábradlí na balkonech. Při procházce si všímejte také dlažby – byt v paneláku některých pasážích se dochovaly původní žulové kostky, které připomínají dobu, kdy tudy jezdily koňské povozy. Na to, abyste je našli, si vezměte pohodlnou obuv; dlažba je nerovná a v dešti klouže.

Nebojte se využít i svého čichu a hmatu. Pokud na fasádě objevíte vlhká místa, zasolené výkvěty nebo odpadávající omítku, svědčí to o zanedbané údržbě – a to může ovlivnit i váš dojem z interiéru. Naopak pečlivě opravená fasáda s původními prvky (dřevěné okenice, kované mříže) ukazuje na citlivý přístup. Všímejte si také dlažby před vchodem: kamenné stupně s vyjetou kolejnicí prozrazují dlouhodobé využívání.

Uvnitř domu se nachází Národní galerie, která zde vystavuje české kubistické umění. Vstupné se platí, ale pokud chcete ušetřit, zkuste přijít v den, kdy je vstup zdarma – takové dny bývají obvykle první středu v měsíci. Nezapomeňte, že v domě je také kavárna, která je sama o sobě architektonickým zážitkem. Sedněte si u okna, objednejte si kávu a pozorujte, jak se kubistické tvary uplatňují i v interiéru – od stolů po svítidla. Toto je moment, kdy pochopíte, jak kubismus pronikl do každodenního života.

Jak si prohlídku naplánovat, abyste neudělali nejčastější chybu Největší chyba, kterou můžete udělat, je naplánovat si návštěvu domu U Černé Matky Boží až na odpoledne. Důvod je prostý: světlo. Kubistická architektura žije ze stínů, které vrhalé fasádní hrany. Ranní slunce zvýrazní plastiku průčelí, zatímco odpoledne je světlo plošší a fasáda působí méně dramaticky. Ideální je přijít dopoledne mezi devátou a jedenáctou hodinou, kdy je slunce nízko a vrhá dlouhé stíny. Pokud to nestihnete, zkuste alespoň večer, kdy je dům nasvícený – efekt je jiný, ale také působivý.