Sgrafita na Schwarzenberském paláci, která většina návštěvníků přehlédne > 미얀마한인회

Než vyrazíte, nezapomeňte, že palác je dnes sídlem Národní galerie, takže hlavní vchod je přístupný jen během otevírací doby. Pokud chcete sgrafita vidět zblízka, nejlepší výhled je z Hradčanského náměstí přímo na průčelí. Ale pozor – fasáda je orientovaná na západ, takže odpolední slunce ji osvětluje nejlépe. V dopoledních hodinách bývá v protisvětle a detaily splývají. Vezměte si s sebou dalekohled nebo foťák s delším ohniskem, protože horní partie jsou vysoko a pouhým okem unikají detaily. Klasická chyba je spoléhat se na mobilní foťák – s ním zachytíte jen spodní pás, a to ještě s odlesky.

Košíře dnes působí jako klidná vilová čtvrť, ale její historie sahá do středověku, kdy byla malou vesnicí za hradbami Prahy. Pokud se chcete v této čtvrti opravdu zorientovat, nevyhýbejte se pochopení, jak se z polí a vinic stala městská zástavba. Začněte procházkou od usedlosti Cibulka, kde dodnes najdete zbytky původní venkovské architektury – všimněte si, jak se staré kamenné zdi prolínají s činžovními domy z přelomu 19. a 20. století.

Když se řekne Malá Strana, většina návštěvníků Prahy si představí malebné uličky pod Hradčany, barokní chrámy a romantická zákoutí. Přesto většina z nich udělá stejnou chybu – vyrazí sem v hlavním turistickém proudu, drží se hlavních tříd a nakonec si odnesou jen vzpomínku na davy a stánky s trdelníkem. Přitom stačí málo: změnit čas, změnit trasu a vědět, kam se dívat.

Největší chyba, které se návštěvníci dopouštějí, je soustředit se pouze na hlavní průčelí. Většina lidí si palác vyfotí z náměstí a jde dál, ale právě boční a zadní fasády, které jsou méně exponované, nabízejí mnohem autentičtější zážitek. Na severní straně, která přiléhá k zahradě, jsou sgrafita dochovaná v téměř původním stavu, protože je chránila před deštěm a větrem. Prohlédněte si tam typické psaníčkové sgrafity, tedy pravidelné kosočtverečné vzory, které mají imitovat kamenné kvádry. Všimněte si, že na rozdíl od levných napodobenin jsou rýhy vedeny s naprostou přesností – žádná čára se nekříží s jinou v ostrém úhlu. Pokud byste se chtěli pokusit o vlastní sgrafito, pamatujte, že klíčem je vlhkost podkladu a rychlost práce. Ideální je malovat na zeď, která je vlhká, ale ne mokrá, a používat kovovou špachtli, která má ostrou hranu. Řez musí být veden jedním tahem, bez přerušení, jinak se vrchní vrstva odlupuje v nepravidelných kouscích.

Jak bezpečně objevovat pozůstatky mostů a co si pohlídat Prvním krokem je kontrola aktuálního stavu vodní hladiny na oficiálních měřičských stanicích. Ideální jsou dny po delším suchu, kdy je průtok nižší než dlouhodobý průměr. Mějte na paměti, že i při zdánlivě nízké vodě může být proud silný, protože říční dno je členité. Vždy si obujte boty s protiskluzovou podrážkou, vezměte si s sebou hůl na sondování terénu a informujte někoho o svém plánu. Nikdy nechoďte sami – na kluzkých kamenech snadno uklouzne i zkušený turista. Místo vstupu do koryta raději využijte vyhlídkové body na nábřeží, odkud jsou pilíře dobře viditelné, zejména při západním osvětlení v obýváku.

Jak si prohlídku naplánovat, aby vás nic nepřekvapilo Praktická rada: vyhněte se pondělkům, kdy je galerie zavřená, a raději dorazte v pracovní den odpoledne. Vstupenky se kupují v přízemí, ale pozor – platba kartou je možná, ale ne vždy funguje bezhotovostně na osvětlení v obývákušech pokladnách. Proto mějte u sebe i drobné hotovosti. Pokud chcete jen vidět sgrafita, nemusíte kupovat vstup do expozice – stačí se projít po náměstí a podívat se zvenčí. Ale pokud chcete vidět i nádvoří, kde jsou sgrafita ze strany atria, musíte projít přes pokladnu. Tam je ale zákaz focení s bleskem, na to pozor – mohl by poškodit citlivé vrstvy.

Když vystoupáte na Hradčanské náměstí, Schwarzenberský palác poznáte okamžitě. Jeho černobíle členěná fasáda působí téměř jako grafický list, ale málokdo tuší, že právě tohle provedení skrývá techniku, která klame oko i rozum. Jde o sgrafito, tedy techniku, kdy se do vlhké omítky rýpe vrchní světlá vrstva tak, aby prosvítala vrstva tmavší. U tohoto paláce je ale zásadní detail: fasáda není černá, jak se zdá, ale tmavě šedá, a to díky příměsi sazí, které se do malty přidávaly už v 16. století. Pokud si chcete prohlédnout sgrafita skutečně pozorně, vyrazte dopoledne, kdy je slunce ještě nízko a plastické rýhy vrhají ostré stíny. Odpoledne, zejména v létě, se fasáda rozpálí a kontrast mezi tmavou a světlou vrstvou splývá – detaily pak snadno přehlédnete.

Dalším praktickým aspektem je řešení dešťové vody. Svahový pozemek je vlastně dar, pokud jde o odvodnění – vodu můžete jednoduše svést do zahrady, kde se vsákne. Bohužel mnoho stavebníků místo toho vodu svádí do kanalizace, čímž připraví půdu o vláhu a zároveň zatíží městskou infrastrukturu. Ideální je vybudovat vsakovací průleh nebo – pokud to terén umožní – malou retenční nádrž, ze které můžete zalévat. Při tom pozor na to, abyste nevsakovali vodu přímo u základů. Mezi domem a vsakovacím prvkem nechte vždy pruh zeminy o šířce alespoň jednoho metru, který bude mít mírný sklon od stavby. To je jednoduché pravidlo, které vám ušetří spoustu starostí s vlhkým zdivem.

Should you loved this article and you wish to receive more details about Rekonstrukce Koupelny Krok Za Krokem kindly visit the page.