Kvašení zeleniny: slaný nálev versus suchý postup > 자유게시판

Typické chyby: příliš mnoho medu, který se přepálí a zhořkne; nedostatečná kyselina; málo hustá směs; a krátká sterilace. Další častou chybou je míchání medu s ovocem už na začátku varu, kdy med ztrácí enzymy a chuť. Med přidávejte až ke konci, krátce povařte a ihned plňte do sklenic. Pokud výrobek po otevření kvasí, nepomůže ho znovu převařit – chuť i struktura už jsou narušené. Raději ho spotřebujte rychle nebo použijte do pečení. S medem a sirupem se zavařování daří, když respektujete jejich vlastnosti a nepracujete s nimi jako s cukrem.

Nejčastější chyba je omytí brambor před uskladněním. Voda smyje ochrannou vrstvu a vlhkost v bedně spustí hnilobu. Stejně tak škodí i přílišné otírání hrubou rukavicí. Stačí jemně odstranit nalepenou hlínu a nechat zbytek. Pokud byly brambory mokré od deště, rozložte je v jedné vrstvě do předsíně nebo do garáže a nechte je proschnout dva dny. Teprve potom putují do sklepa.

Nádoba, zátěž a teplota rozhodují o výsledku Zeleninu natlačte do sklenice nebo keramického hrnce tak, aby byla zcela ponořená. Nad hladinou nechte asi dva centimetry prostoru. Na povrch položte talířek nebo kámen, který zeleninu udrží pod hladinou. Sklenici zakryjte víčkem, ale ne těsně – kvašení uvolňuje plyn, který musí unikat. Ideální teplota je 18 až 22 °C. Při vyšší teplotě kvašení proběhne rychleji, ale zelenina měkne a chuť je ostřejší. Při nižší teplotě se proces zpomalí a může se objevit plíseň.

Kolik medu nebo sirupu vlastně použít? Univerzální přepočet neexistuje, ale orientačně platí: místo jednoho dílu cukru dejte jeden díl medu nebo sirupu, pokud jde o hustý sirup, a o něco více, pokud je sirup řídký. Med je sladší, takže ho můžete dát o desetinu až pětinu méně. Sirupy z agáve, datlí nebo javorový mají různou sladivost i hustotu. Vždy si nejprve uvařte malou zkušební dávku. Hustota výsledné směsi by měla být taková, že lžíce nabraná z hrnce nechá pomalu stékat v souvislém pruhu, ne po kapkách.

Základem je upravit celý postup, ne jen jednu surovinu. Ovoce musí být zralé, ale ne přezrálé, zbavené stopek a nahnilých míst. Čím méně vody ovoce obsahuje, tím lépe. Med a sirup přidávejte až po krátkém povaření ovoce, If you loved this information and you would like to receive more information about Rekonstrukce Bytu please visit the website. aby se jejich aroma nezničilo a aby se hmota zbytečně neředila. U medu počítejte s tím, že obsahuje přirozenou vlhkost, proto ho na rekonstrukce koupelny krok za krokemčátku odměřte o něco méně, než byste dali cukru.

Po vychladnutí zkontrolujte, zda víčka drží a zda se nálev nezakalil. Zakalený nálev nebo stoupající bublinky znamenají, že sterilace neproběhla správně a kompot se nehodí k dlouhému skladování. Skladujte v temnu, při stabilní teplotě a bez otřesů. Pokud plody i po měsíci drží tvar a nálev je čirý, postup byl správný.

Sterilace je při zavařování bez cukru důležitější než kdy jindy. Sklenice i víčka důkladně umyjte a vysušte. Naplňte je horkou směsí, nechte malý prostor u hrdla, zavíčkujte a sterilujte ve vodní lázni. Doba sterilace se prodlužuje zhruba o pět až deset minut oproti běžnému postupu. Po vytažení sklenice obraťte dnem vzhůru a nechte vychladnout. Víčko musí být po vychladnutí vtažené a nesmí se prohnout.

Praskání vzniká nejčastěji kvůli prudkému teplotnímu šoku. Když dáte studené ovoce do vroucího nálevu, slupka se rychle zatáhne, dužina se rozpíná a povrch povolí. Řešením je nechat ovoce před plněním ohřát na pokojovou teplotu, nebo ho nejprve krátce spařit v teplé vodě. Další příčinou je příliš koncentrovaný cukerný nálev. Cukr vytahuje z plodů vodu, ty se smršťují a slupka se trhá. Nálev proto připravujte v poměru, který odpovídá kyselosti ovoce, a nepřeslazujte.

Zavařování bez cukru s medem nebo sirupem není jen otázka chuti, ale především konzervace. Cukr v klasických receptech váže vodu, snižuje aktivitu mikroorganismů a chrání obsah sklenice. Když ho vynecháte nebo nahradíte, musíte tuto funkci nahradit jinak. Med i sirupy vodu sice také vážou, ale méně předvídatelně. Nejčastější chybou je domněnka, že stačí cukr jednoduše vynechat a nahradit ho stejným množstvím medu. Takový výrobek často zůstane řídký a zkazí se.

Typická chyba je příliš mnoho cukru. Cukr sám o sobě hořkost nezakryje, jen oddálí její vnímání. U džemu stačí 400–500 g cukru na 1 kg malin, u kompotu ještě méně. Druhou chybou je vaření s pecičkami v hrnci příliš dlouho. Pokud chcete jistotu, protáhněte hotovou směs přes síto ještě před plněním. A třetí: špatně umyté sklenice. Zbytky starých zbytků mohou způsobit fermentaci, která chuť změní k nahořklému.

Kyselina je váš spojenec. Bez cukru je potřeba podpořit konzervaci a chuť. Přidejte šťávu z citronu, trochu octa nebo kyselinu citronovou. Na kilogram ovoce stačí šťáva z jednoho citronu. Kyselina snižuje pH a brání růstu plísní. Zároveň ale může změnit barvu některých plodů, proto u světlého ovoce používejte spíše kyselinu citronovou v prášku, která barvu tolik neovlivní.