Když maliny zhořknou, pomůže krátké spaření a správný cukr > 자유게시판

Ideální teplota pro kvašení je 18–22 °C. Při vyšší teplotě zelí kysne rychle, úložné prostory v malém bytě ale je měkké a může mít špatnou chuť. Při nižší teplotě pod 15 °C se proces zpomalí, zelí zůstane křupavé, otevřít ale kvašení trvá déle. Nádobu udržujte v tmavé místnosti a zelí zatížit tak, aby bylo celé ponořené ve vlastní šťávě. Když se objeví plíseň na hladině, seberte ji lžící i s tenkou vrstvou zelí. If you enjoyed this short article and you would certainly like to get even more information concerning jak zařídit Malou kuchyni kindly browse through our own site. Malé bílé kroužky na povrchu jsou kvasinky, dokončení interiéru ne plíseň – ty nevadí.

Po vychladnutí zkontrolujte, zda víčko drží. Pokud po stlačení středu „lupne" a zůstane prohlé, není sterilace dokonalá. Takovou sklenici dejte do chladničky a spotřebujte do týdne. Kysané zelí a okurky v soli nechte kvasit při 18–22 °C, poté přeneste do chladu. Slané masové konzervy se zavařují při 100 °C alespoň 90 minut, jinak hrozí botulismus. Kyselé konzervy stačí při 85 °C.

Teplo, světlo a vlhkost: tři nepřátelé, které se vyplatí hlíd

Kompot, džem a šťáva: kde se hořkost tvoří nejčastěji U kompotu se vyhněte dlouhému varu v cukerném sirupu. Sirup připravte předem, nechte ho vychladnout a maliny do něj vložte až těsně před plněním. Sklenice naplňte po okraj, zalijte sirupem a sterilujte při 80 °C přibližně 20 minut. Delší sterilace ztmavne plody a zvýrazní trpkost. U džemu je klíčové, aby směs nebyla příliš suchá – krátce povařená šťáva s pektinem snižuje potřebu dlouhého odpařování. Maliny rozmačkejte vidličkou, ne mixérem, a vařte maximálně 8 minut od bodu varu.

Teplota, kyslík a první tři d

Hotové výrobky skladujte v chladu a temnu. Kompoty a džemy vydrží při pokojové teplotě i rok, šťávy je lepší spotřebovat do šesti měsíců. Po otevření vždy uchovávejte v chladničce a spotřebujte do týdne. Pokud i přes dodržení postupu cítíte hořkost, příčinou bývá přezrálé nebo mrazem poškozené ovoce – takové maliny se na zavařování nehodí.

Typická chyba je příliš mnoho cukru. Cukr sám o sobě hořkost nezakryje, jen oddálí její vnímání. U džemu stačí 400–500 g cukru na 1 kg malin, u kompotu ještě méně. Druhou chybou je vaření s pecičkami v hrnci příliš dlouho. Pokud chcete jistotu, protáhněte hotovou směs přes síto ještě před plněním. A třetí: špatně umyté sklenice. Zbytky starých zbytků mohou způsobit fermentaci, která chuť změní k nahořklému.

Než začnete, maliny přeberte. Odstraňte stopky, listy a hlavně plody s nádechem plísně nebo hniloby. Properte je jen jednou, v chladné vodě, a nechte okapat na utěrce. Nikdy je nemačkejte v dlani ani nemíchejte prudce – každá rozdrcená pecička je později znát v chuti. Pokud jsou plody velmi zralé, použijte je raději na šťávu než na kompot, kde by se rozpadly.

Šťáva je nejnáchylnější k hořkosti, protože se pecičky snadno dostanou do lisu. Nejlepší je maliny nejprve krátce spařit v páře a nechat je samovolně odkapat přes plátno. Netlačte na ně a neždímejte. Pokud už šťávu lisujete, použijte jemné síto a vzniklou hmotu vyhoďte – obsahuje právě ty hořké látky. Šťávu pak zahřejte jen na 75 °C, plňte do horkých lahví a obraťte dnem vzhůru.

Maliny jsou citlivé na teplo i na čas. Hořkost nezískávají jen z nezralých plodů, ale především z peciček, které se při dlouhém vaření rozpadají a uvolňují třísloviny. Proto platí první zásada: čím kratší tepelná úprava, tím menší riziko nahořklé chuti. U kompotů, džemů i šťáv proto pracujte rychle a s co nejmenším mechanickým poškozením plodů.

Teplota rozhoduje o chuti i bezpečnosti. Ideální rozmezí je 18 až 22 °C. Při vyšší teplotě kvašení proběhne rychle, ale vzniká měkká, rozbředlá zelenina a větší riziko, že se objeví nežádoucí mikrobi. Při nižší teplotě se proces táhne a zelenina může zůstat slaná a tvrdá. První dny sklenici kontrolujte každý den, ochutnejte šťávu a podle potřeby dolijte solanku. Po týdnu až dvou už stačí kontrola obden.