Když chcete zavařovat bez cukru, med a sirup to zvládnou > 자유게시판

Ideální teplota pro kvašení je 18–22 °C. Při vyšší teplotě zelí kysne rychle, ale je měkké a může mít špatnou chuť. Při nižší teplotě pod 15 °C se proces zpomalí, zelí zůstane křupavé, ale kvašení trvá déle. Nádobu udržujte v tmavé místnosti a zelí zatížit tak, aby bylo celé ponořené ve vlastní šťávě. Když se objeví plíseň na hladině, seberte ji lžící i s tenkou vrstvou zelí. Malé bílé kroužky na povrchu jsou kvasinky, ne plíseň – ty nevadí.

Vlhkost je častý problém, hlavně ve starších domech a v přízemních bytech. Pokud cítíte zatuchlinu nebo vidíte na zdech mapy, nepomůže jen větrání. Pomůže odvlhčovač nebo alespoň nádoby s pohlcovačem vlhkosti. Nikdy nedávejte potraviny přímo na podlahu, vždy na police nebo podložky. Stejně tak je chyba skladovat zásoby v igelitových taškách. Potraviny potřebují dýchat, jinak se v uzavřeném prostoru rychleji kazí. Síťované tašky nebo papírové sáčky jsou vhodnější pro cibuli, česnek a brambory.

Teplota a čas rozhodují o trvanlivos

Nakonec si určete, co vlastně potřebujete mít po ruce. Spíž nemá být skladištěm, ale zásobárnou pro běžný provoz kuchyně. Držte se pravidla, že každá věc má své místo a že prázdné místo je také užitečné. Když budete vědět, co kde je a kolik toho je, ušetříte čas i peníze. A hlavně – přestanete vařit z toho, co zbylo, a začnete vařit z toho, co jste si naplánovali.

Základem je rozdělit spíž na zóny podle četnosti používání a podle nároků na skladování. Denní potřeby – mouka, cukr, sůl, olej, koření – patří barvy stěn do obýváku výšky očí a rukou, tedy do pásma, kam dosáhnete bez předklonu i bez šplhání. Těžké zásoby, jako jsou sklenice s kompoty nebo velká balení obilovin, dejte co nejníž. Lehké a zřídka používané věci, například formy na pečení nebo zásoby na Vánoce, patří nahoru. Tmavé a chladné místo v zadní části spíže je ideální pro brambory, cibuli a česnek.

Typická chyba je přeskládat spíž jednou a pak už se o ni nestarat. Zásoby se spotřebovávají nerovnoměrně a vzadu zůstávají staré věci. Řešením je princip, kdy nové potraviny dáváte vždy dozadu a starší dopředu. Jednou za měsíc pak projděte regály a vytáhněte vše, co se blíží konci trvanlivosti. Tyto potraviny dejte do košíku na viditelné místo nebo je rovnou naplánujte do jídelníčku. Zabráníte tak tomu, If you beloved this article and you also would like to get more info pertaining to úložné prostory V malém bytě kindly visit our web-page. že za půl roku vyhodíte několik balení, která jste mezitím zapomněli.

Nejčastější chyba je málo soli „od oka". Sůl se při zavařování neodpařuje, ale pokud je jí málo, nestačí bránit kvašení a plíseň se objeví do dvou týdnů. Druhá chyba je příliš mnoho octa: konzerva pak chutná ostře a nedá se jíst. Držte se horní hranice 3 dl octa na litr, u jemnější zeleniny 2 dl. Ocet s vyšší kyselostí (8%) se ředí víc, se 6% méně.

Špatně uspořádaná spíž se neprojeví hned. Nejprve jen trvá déle, než něco najdete. Později začnete kupovat duplicitně, protože nevíte, co už doma máte. A nakonec přijdete na to, že vám za regálem vytekla láhev oleje nebo že se v rohu množily potravinové moly. Přitom stačí dodržet několik zásad, které vycházejí z toho, jak se jednotlivé potraviny skutečně chovají.

Typická chyba: nahradit cukr medem v poměru jedna ku jedné a vařit stejně dlouho jako obvykle. Výsledek ztmavne, zhořkne a zůstane řídký. Druhá častá chyba je vynechat pektin úplně a spoléhat na to, že to „nějak ztuhne". Neztuhne. Třetí chyba: ochutnávat až po vychladnutí. Med při teplotě přes 60 °C mění chuť, takže co se zdálo sladké v horkém hrnci, může být po vychladnutí mdlе.

Kyselina a pektin rozhodují víc než sladidlo Bez dostatku cukru se ovoce hůř spojuje do rosolu. Pomůže přirozený pektin – nastrouhané jablko, rybíz nebo kůra z citrusů. Kyselina, citronová šťáva nebo šťáva z kysaného zelí, snižuje pH a tím brzdí růst bakterií. Bez kyseliny se i dobře zavařená sklenice může po pár týdnech zkazit. Přidávejte ji vždy, i když ovoce kyselé je – tepelná úprava část kyseliny rozloží.

Většina lidí se dívá na průměr, ale u malých dávek rozhoduje výška. Nízký a široký hrnec pojme tři sklenice vedle sebe, ale vysoké zavařovací sklenice se do něj nevejdou pod poklici. Naopak vysoký a úzký hrnec zvládne sklenice postavit do dvou pater, což je pro malé dávky ideální. Vždy si předem změřte výšku svých nejčastějších sklenic včetně osvětlení v obývákuíčka a připočtěte alespoň tři centimetry na prostor pro páru a manipulaci s poklicí.

Zavařujte v menších dávkách, maximálně dva až tři litry na jeden var. Čím kratší je doba od ovoce k zavíčkované sklenici, tím lepší výsledek. Sklenice i víčka důkladně vypláchněte horkou vodou a nechte okapat. Naplňujte po okraj, uzavřete a sterilujte při 85 °C po dobu 20–25 minut u kompotů, u marmelád stačí 10–15 minut. Delší sterilace med zbytečně přepálí.